Rasa: elf

Popis: Elf vysoký lehce přes 170 coulů, delších tmavých vlasů, které jsou stažené téměř vždy sponou. Jeho svaly a pohyby napovídají, že neoplývá typickou elfí mrštností, ale spíše silou. Svým celkovým působením se jistě snadno ztratí v davu dalších elfů. Jeho hnědé oči obvykle ostražitě sledují okolí, ačkoliv mnohdy se jeho pohled mění v nepřítomný a zamyšlený.

Obvykle u sebe má svůj batoh, ve kterém skrývá různé věci. Také několik různých lahviček, jak lektvarů, tak různých jiných věcí. Potom samozřejmě jeho meč a na zádech pavézu z Mithalliru. Celkový dojem bojovníka dopl�?uje i celkem viditelná jizva, která se táhne na levé straně krku. Méně viditelná (podle oblečení) je jizva na předloktí levé ruky a stejně tak několik menších jizev různě na těle.

Vystupování: Na počátku života na Desce dosti chladné chování, takřka bez emocí, jednající neutrálně snažíce se držet jen základů slušnosti. Hledá informace a fakta, nezajímají ho něčí pocity, anebo nepodložené názory.
Později drsnější chování, narostlo sebevědomí, často provokuje, opovrhuje většinou ostatních, protože jsou to dle něj neschopní amatéři. Drží si odstup a je většinu času sám nebo se členy družiny. Celkově spíše samotář.
V období krátce před válkou začíná být více společenský, snad i slušnější. Avšak mezi těmi, které dobře zná, často projevuje svoje opovržení k různým skupinám. Často užívá různých přezdívek (ať už negativně nebo pozitivně). Většinou se snaží slušně vyjít s každým, ale má svoje vlastní vnímání, které je u něj dost specifické – cosi na rozhraní slušně vychovaného elfa a hrubého žoldnéře z říše. Neorientuje se příliš v etiketě, takže se jeví jako "prostý elf", který ocení obsah sdělení více než jeho formu. V boji pak často soupeřům nadává, vyhrožuje, nebo se vysmívá. To neplatí u cvičných soubojů, které bere jako součást běžných hovorů a setkávání. Pokud může, tak si pořád zachovává jistý odstup od osob, které ještě příliš nezná, anebo o kterých neslyšel zrovna kladné věci. Většinu času je klidný a s humorem odráží případné provokace, anebo sám provokuje humorně (ač některé vtipy asi chápe jen on a jeho nejbližší), avšak stále se někdy velice rychle rozčílí.

Zvláštní znaky: Téměř vždy jej potkáte jedině v jeho uniformě nebo zbroji, v jiném oblečení se pohybuje velmi vzácně. Postrádá vzpomínky na svůj život před objevením se na Desce.

Barvy: černá, modrá, stříbrná, zlatá

Historie:
1129 – objevuje se na Desce v lesích poblíž Amfiberai, v horečkách se dopotácí do města a je léčen v tamějším chrámu.

1131 – v roztroušených vzpomínkách nenalézá žádný opěrný bod, zjišťuje, že nejspíše pochází z jiné sféry; jediným vodítkem je Hrebog a tak se snaží vyhledat Hrebogovce, seznamuje se s Gallinaciem, krátce poté se u něj začínají projevovat kněžské schopnosti (léčba ran, ochranná kouzla), a proto podstoupí bojový výcvik u Galliho pobočnice Elry a následně je vysvěcen na Hrebogova kněze; téhož roku se ještě účastní bitvy o Drehan, ale spíše se stará o zásobování, léčení apod.

1131–1134 – prozkoumávání Desky, zdokonalování se (podle všeho byl i dříve válečníkem a učení se bojovým dovednostem mu jde snadno – „Moje mysl neví, co dělá. Moje tělo to očividně ví.“), avšak i nadmíra hýření (víno a ženy).

1133 – nahlásil členy GSM strážím v Mithalliru, svědčí proti upírovi Dustilovi u soudu, rozhádání se s některými „dobrodruhy“ z Tirianu (Martin, Robert) – odmítá se dlouhodobě vyskytovat ve špatné společnosti, která je v království.

1134 – uklid�?uje se, začíná v říši sepisovat knihy pro Hrebogovy věřící, především pak Hrebogovu vyšší cestu, poznává Maireig při záležitosti s pašerákem Vozkou (píse�? Naháči v Tirianu), od Maireig pak získává přízvisko „říšský elf“ a zárove�? se s Hrebogova kněze mění více na elfa & Hrebogova kněze (neboli přidává k hrubosti Hrebogovce i elfí stránku); na královském turnaji v říši léčí veškerou šlechtu (nikdy se nedočká vděku) a pomáhá v bojové řeži vyhrát Hrebogovskému týmu.

přelom 1134 a 1135 – zabývá se otázkou pouště, dále pak potyčky se zlobry, které vypuknou ve válku, účastní se tajné výpravy proti zlobřím vyjednavačům, při útoku na skřety je na měsíc zajat, z toho tři týdny stráví ovládnutý kouzlem a pomáhající skřetům; Van ve vizi promlouvá s Hrebogem a poté vypukne opravdová válka, ve které se Van zúčastní všech důležitých bitev.

1135 – po válce – pokračuje v řešení problémů na poušti, ale při návštěvě království se dostane do potyčky s Xethem, adeptem Univerzity, po dlouhém vyšetřování je odsouzen na 10 let zákazu vstupu do města Tirianu a konec roku stráví na Ostrově vyvrženců.

1136 – se zbytkem družiny organizují výcviky, při kterých hledají potencionální nové členy (výcviky jsou ukončeny z nedostatku času a vnitřním rozporům), dále vyjednává dohodu s Univerzitou o zkrácení svého trestu, věnuje se společně s Maireig a Dietrichem (k Vanově nelibosti) problémům na poušti, snaží se sledovat různé indicie a hledá možná řešení, jelikož Maireig nechce nechat Dietricha zemřít pro pouštní lid, tak hledají další řešení, i když by „stačilo“ Dietrichovo sebeobětování.

1137 – Van na čas odchází z civilizace utřídit si myšlenky a hloubat nad dalším směřováním, do otázky pouště se hrnou další jedinci, takže to přestává řešit a všechny informace svěřuje Chireadanovi a Serbitarovi, snaží se řešit trest u Univerzity, ale míjí se s Mithirwen, dochází k vyhrocení sporů ve družině a Van odchází na delší čas mimo civilizaci (většinu času stráví na Ledových pláních).

1138–1142 – občasné návštěvy Mithalliru a obranné linie u Mamonína.

1143 – pátrá po zmizelém Gallinaciovi, trochu učí Chireadanova bratra Lothiase, vrací se do Mithalliru na předání vyznamenání, kde kupodivu obdrží Stříbrnou palmu, poté se zdržuje déle v Mithalliru, obnovuje staré dohody, pátrá v Arnudenu.

1144 – //doba sepsání

Copyright © 2010 Niam;správa